Jak se zbavit zápachu z bot a proč se pořád vrací

Jak se zbavit zápachu z bot? Nejdřív odstraňte vlhkost, protože právě v ní se množí bakterie, které pach vytvářejí. Parfém, sprej ani lžíce jedlé sody sama nepomůže, pokud se boty druhý den znovu nasáknou potem. Většina rad z internetu míří na následek, ne na příčinu, a proto se zápach po pár hodinách vrací. Tady najdete rozlišení, co je mýtus, co funguje a kdy už nejde o obyčejný pach, ale o věc pro lékaře.

Odkud zápach ve skutečnosti pochází

Pot sám o sobě téměř nevoní ani nesmrdí. Zápach vzniká, když se bakterie živí potem a odloupanými buňkami kůže. Boty jim nabízejí teplo, tmu a vlhko, tedy ideální podmínky. Chodidlo má navíc velmi mnoho potních žláz, takže za den uvolní překvapivě hodně vlhkosti.

Záleží také na materiálu. Plastová podšívka a syntetická podešev vlhkost nepropouštějí, kůže ji naopak nasákne a pomalu vrací. Nejvíc pachu se drží ve vnitřní stélce, protože se do ní vsakuje nejvíc potu. Proto zapáchají i drahé boty, pokud je nosíte každý den.

Svůj podíl má i ponožka. Bavlna drží vlhkost u kůže, tenká syntetika ji zadrží a nenechá odpařit. Lépe si vedou vlněné nebo směsové ponožky, které vlhkost odvádějí od chodidla. A záleží na rytmu: bota potřebuje na vyschnutí déle, než byste čekali.

Mýtus: stačí boty navonět

Vonný sprej nebo sáček do bot pach jen překryje. Bakterie zůstanou na místě a za pár hodin se zápach vrátí, často smíchaný s parfémem, což bývá horší než původní stav. Smysl mají jen přípravky určené přímo pro obuv, a to až po důkladném vysušení. Dobré je brát je jako doplněk, ne jako řešení.

Druhý častý omyl: pomůže si nohy mýt častěji. Večerní mytí a pečlivé osušení mezi prsty je užitečné, jenže zápach pochází hlavně z bot a ponožek. Čistá noha v propocené botě začne zapáchat za hodinu. Řešením je střídání obuvi, ne přehnaná hygiena.

Třetí omyl se týká dezinfekce. Alkohol uvnitř kožené boty vysuší materiál a kůže pak praská. Semiš je ještě citlivější a z čisticích prostředků na něj snese jen suchý kartáč. Na stélky se hodí vlažná voda s trochou jemného mýdla, nic agresivnějšího.

Sušení rozhoduje víc než čištění

Po celodenním nošení schne bota zhruba celou noc, proto ji nenoste dva dny po sobě. Vyndejte stélky, povolte tkaničky a jazyk vyklopte dopředu. Otevřená bota se vysuší rychleji než složená ve skříňce. Kvalitní obuv potřebuje aspoň jeden celý den volna.

Radiátor, fén ani kamna to nevyřeší. Prudké teplo smrští kůži, povolí lepidlo mezi podrážkou a svrškem a bota se zdeformuje. Správně je pokojová teplota a proudění vzduchu. Dobře funguje i zmuchlaný novinový papír, který nasaje vlhkost a po hodině ho vyměníte.

U pánských kožených bot se vyplatí cedrové napínáky. Dřevo pohlcuje vlhkost, drží tvar a jemně voní. Kdo má boty vlhké pravidelně, třeba po práci venku, může zvážit elektrický sušič s nízkou teplotou. Pozor ale na horký vzduch u semiše a lepených podrážek.

Domácí osvěžení, které opravdu zabírá

Z domácích postupů mají největší smysl ty, které vlhkost pohlcují nebo zápach neutralizují. Nic z nich nenahradí vysušení, ale všechny jsou levné a šetrné. Vyberte podle materiálu boty.

• Jedlá soda: nasypte lžičku do každé boty na noc, ráno vyklepněte a vysajte zbytky.
• Aktivní uhlí: sáček s uhlím vložený do boty pohlcuje pach, vyměňuje se po několika týdnech.
• Umytá stélka: vyndejte ji, omyjte vlažnou vodou s mýdlem a nechte uschnout na vzduchu.
• Ředěný ocet: hodí se jen na textilní a sportovní boty, na kůži ne, protože ji vysušuje.

Soda funguje dobře, ale po čase se vyčerpá. Ráno ji vždy vyklepněte, jinak by do bot zatékala vlhkost a stélka by zešedla.

Pračka a mraznička: co z toho platí

Plátěné tenisky a textilní sportovní boty snesou pračku na jemný cyklus do 30 stupňů, nejlépe v pytlíku na praní. Kůže, semiš a boty s lepenou podrážkou do pračky nepatří. Vždy se řiďte pokyny výrobce, které bývají uvnitř jazyka. Po praní schnou boty na vzduchu, ne na topení.

Rada s mrazákem koluje léta. Chlad bakterie zpomalí, ale nezabije, a po rozmrazení se zápach často vrátí. Navíc kondenzace vody v botě nepřidá. Lepším tipem je nechat boty na pár hodin ve stínu na čerstvém vzduchu.

Sluneční světlo pomáhá, ale kůži vybledí a vysuší. U světlých textilních bot to nevadí, u tmavé kůže ano. Proto tu platí pravidlo: vzduch ano, přímé slunce jen výjimečně.

Prevence: ponožky, stélky a střídání

Nejjednodušší prevencí je mít dva až tři páry bot, které se střídají. Každý pár pak má aspoň den na vysušení. Pro člověka, který nosí obuv osm hodin denně, je to nejlevnější způsob, jak zápach zastavit dřív, než vznikne. Přibývá-li pachu přes léto, pomůže rotace i s lehčími botami.

Ponožky vybírejte podle materiálu, ne podle ceny. Vlna nebo směs s příměsí syntetiky odvádí vlhkost a pomalu se zahřívá. Čisté ponožky patří na nohy každý den, i když jsou boty zavřené. Nízké ponožky v tenisce snadno vyklouznou a pocit vlhka se zhorší.

Stélky je dobré po několika měsících vyměnit, nebo je aspoň pravidelně prát. Vyndavací stélky usnadňují sušení a můžete je mít ve dvou párech. Pokud boty zapáchají i po vyprání a stélky nelze vyměnit, je bota u konce.

Kdy už nejde o obyčejný pach

Pokud zápach nezmizí ani po vysušení bot a výměně ponožek, může jít o houbovou infekci nebo nadměrné pocení. Prozradí ji svědění, šupinatění kůže mezi prsty, zbarvené nebo ztluštělé nehty. Bakterie a plísně se rády zdržují ve vlhku, takže s botami nesouvisí jen náhodou.

V takovém případě nezkoušejte domácí experimenty, ale navštivte praktického lékaře nebo dermatologa. Léčbu určuje lékař, žádný čaj ani sůl na koupel ji nenahradí. Po zahájení léčby je potřeba ošetřit i boty a ponožky, jinak se infekce vrátí.

Zápach může provázet také stav, kdy pot teče velmi silně a nepřetržitě. Nadměrné pocení má řešení, které s chodidly nesouvisí jen kosmeticky. Poraďte se s lékařem, pokud vás pocení omezuje v práci nebo ve sportu.

Zdroje

• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav
• Pokyny výrobců k ošetřování obuvi