Jak pečovat o pravou kůži: čištění a impregnace křesla Chesterfield krok za krokem

Většina poškození kožených křesel, které jsem viděl, nevznikla používáním. Vznikla čištěním.

Zní to jako paradox, ale dává to smysl. Kůže je zpracovaná zvířecí tkáň, která si udržuje mírně kyselé pH někde kolem 4,5 až 5,5. Skoro všechno, co má člověk doma na úklid, je zásadité. Když na kůži použijete běžný čistič, neutralizujete její pH a začnou se rozkládat vazby, které drží vlákna pohromadě. Neprojeví se to hned. Projeví se to za tři roky prasklinami v ohybech.

Dobrá zpráva: správná péče je jednodušší než ta špatná. Zabere pár minut týdně a dvakrát ročně hodinu. Popíšu vám přesně, co dělat.

Krok nula: zjistěte, jakou kůži máte

Bez tohohle kroku nemá smysl pokračovat, protože anilinová a pigmentovaná kůže se ošetřují odlišně a to, co jedné prospěje, druhou poškodí.

Test je jednoduchý. Kápněte na nenápadné místo — třeba na spodní stranu sedáku — kapku vody a počkejte třicet sekund.

Vsákne se a udělá tmavou skvrnu (která po zaschnutí zmizí): máte anilinovou nebo semianilinovou kůži. Je probarvená průhledným barvivem bez krycího pigmentu, dýchá, časem získá patinu — a je citlivá na všechno.

Zůstane stát jako na naolejovaném plechu: máte pigmentovanou kůži s krycím filmem. Je odolnější, snese víc a nevytvoří patinu.

Pokud si nejste jistí, chovejte se ke kůži jako k anilinové. Šetrnější postup pigmentované kůži neublíží, obrácené to neplatí.

Týdenní údržba: dvě minuty, které rozhodují nejvíc

Tohle je ta nejméně atraktivní a nejúčinnější část celé péče. Většina opotřebení kůže totiž není chemická, ale mechanická — způsobuje ji prach.

Prachové částice jsou ostré. Když si na křeslo sednete, vetřou se pod tlakem do povrchu a fungují jako velmi jemný brusný papír. Na hladké ploše se to projeví pomalu. V důlcích po knoflících a v prošívaných záhybech, kde se prach hromadí a nikdo ho neodstraňuje, výrazně rychleji.

Postup:

Suchým měkkým hadříkem otřete plochy. Pak vysavačem s kartáčovým nástavcem projděte švy, prostory kolem knoflíků a mezeru mezi sedákem a područkami. Nasaďte nejnižší sací výkon a nedotýkejte se kůže samotnou hubicí bez kartáče.

Tohle stačí jednou týdně a je to zdaleka nejlepší poměr času k výsledku, jaký v péči o kůži existuje.

Čtvrtletní čištění: jak na to bez škody

Jednou za tři měsíce si zaslouží kůže víc než suchý hadr.

1. Odsajte prach jako při týdenní údržbě. Nikdy nečistěte vlhkým hadrem neodprášenou kůži — rozmícháte prach do kaše a vetřete ho do pórů.

2. Otřete destilovanou vodou. Měkký hadřík namočte a důkladně vyždímejte, aby byl vlhký, ne mokrý. Destilovaná proto, že tvrdá voda z kohoutku zanechá po zaschnutí vápenaté usazeniny, které na tmavé kůži vidíte jako bělavý závoj.

3. Pokud je potřeba, použijte specializovaný čistič na kůži s pH kolem 5. Vždycky ho nanášejte na hadřík, ne přímo na kůži, a vždycky nejdřív vyzkoušejte na skrytém místě — typicky na zadní straně nebo pod sedákem. Počkejte den, jestli se nezmění odstín.

4. Pracujte po celých plochách. Nikdy nečistěte jen skvrnu. Kůže se čištěním nepatrně zesvětlí a když ošetříte pouze jedno místo, uděláte si tam světlejší kruh, který je vidět víc než původní skvrna. Vždy celý díl od švu ke švu.

5. Nechte uschnout volně. Ne fénem, ne na slunci, ne u radiátoru. Rychlé sušení odpaří vlhkost z povrchu dřív, než se vyrovná s hloubkou, a to vede k tuhnutí.

Čím kůži nečistit nikdy

Seznam, který stojí za zapamatování, protože každá z těchhle věcí se běžně používá a každá dělá škodu.

Univerzální čističe a mýdla. Zásadité pH, o kterém jsem psal na začátku. Sem patří i jar, mýdlo na ruce a přípravky na nábytek.

Vlhčené ubrousky. Obsahují tenzidy a často alkohol. Na dětské pokožce v pořádku, na kůži katastrofa — rozpouštějí povrchovou úpravu a u anilinové kůže berou barvu.

Líh, technický benzín, aceton, čpavek. Rozpouštědla odstraní mastnotu i tuky, které kůži drží vláčnou.

Sedlové mýdlo. Tradiční přípravek na koňské postroje, který se s železnou pravidelností doporučuje na nábytek. Je příliš agresivní a příliš zásadité pro jemné nábytkové usně, hlavně anilinové.

Olivový a jiné kuchyňské oleje. Nevysychavé oleje časem žluknou, začnou zapáchat a přitáhnou prach. Kůže je nasákne a nedostanete je ven.

Silikonové a vinylové přípravky do auta. Vytvoří na povrchu neprodyšný film, který kůži zabrání dýchat a časem se začne loupat.

Impregnace a kondicionace: dvakrát ročně

Kůže obsahuje tuky, které jí dodávají pružnost. Ty se v suchém vytápěném bytě postupně odpařují a migrují k povrchu, kde se odírají. Kondicionace je jejich doplnění.

Frekvence: dvakrát ročně u běžně používaného kusu. Ideálně na konci topné sezóny a před jejím začátkem. Častěji to nedělejte — přesycená kůže začne být lepkavá a přitahuje prach.

Postup, který se osvědčil:

Nejdřív kůži vyčistěte podle předchozí kapitoly a nechte úplně vyschnout, nejlíp přes noc. Kondicionér nanášejte v tenké vrstvě měkkým hadříkem, krouživým pohybem, po dílech. Méně je víc — na celé křeslo spotřebujete řádově lžíci, ne půl lahve.

Nechte vsáknout dvě až čtyři hodiny, pak přebytek setřete čistým suchým hadříkem. Tenhle poslední krok lidé vynechávají a pak si stěžují, že se jim křeslo leskne a lepí.

Volba přípravku: pro anilinovou kůži hledejte lehké kondicionéry na bázi lanolinu nebo přírodních vosků bez pigmentu a bez silikonu. Pro pigmentovanou můžete použít i přípravky s ochranným filmem. V obou případech vyzkoušejte na skrytém místě a počkejte den.

Prostředí: to, co kůži ničí, aniž byste se jí dotkli

Tři faktory, které působí nepřetržitě a jsou ve výsledku důležitější než jakýkoli přípravek.

Přímé slunce. Ultrafialové záření rozkládá barvivo a vysušuje strukturu. Anilinová kůže vybledne viditelně během jedné až dvou sezón. Držte křeslo alespoň metr od okna, nebo zajistěte, aby na něj v poledních hodinách nesvítilo přímo.

Teplo. Radiátor pod křeslem nebo krbová kamna vedle vysušují kůži řádově rychleji než okolní vzduch. Bezpečná vzdálenost je zhruba metr od zdroje sálavého tepla.

Vlhkost vzduchu. Optimální rozmezí pro kůži je zhruba 40 až 60 procent relativní vlhkosti — shodou okolností totéž, co doporučují hygienici pro lidské dýchací cesty. V zimě, kdy topení sráží vlhkost pod 30 procent, kůže vysychá. Zvlhčovač pomůže kůži i vám.

Nejčastější nehody a co s nimi

Rozlitá tekutina. Okamžitě přiložte suchý savý hadřík a nechte nasát. Netřete — třením zatlačíte tekutinu hlouběji a rozšíříte skvrnu. Pak nechte uschnout volně a teprve potom případně ošetřete celou plochu.

Mastnota. Nepoužívejte vodu. Posypte místo kukuřičným škrobem nebo mastkem, nechte přes noc působit a druhý den jemně vysajte. Tuk se vsákne do prášku. Případně opakujte.

Přenos barvy z džínů. U světlé kůže častý a nepříjemný problém, hlavně u nových tmavých kalhot. Řešte hned — čerstvý přenos se dá odstranit specializovaným přípravkem, zaschlý a zatlačený se dostane do struktury a je prakticky trvalý. U anilinové kůže to bohužel platí dvojnásob.

Škrábanec na anilinové kůži. Často stačí přejet místo čistým prstem. Tuk z pokožky a teplo srovnají povrchová vlákna a škrábanec zmizí nebo se výrazně zmírní.

Trhlina nebo prasklina. Tady si nepomůžete. Nechte to na čalouníka, který pracuje s kůží — amatérský pokus o lepení skončí ztvrdlým místem, které praskne znovu vedle.

A ještě jedna věc: patina není poškození

Poslední poznámka, kterou považuju za nejdůležitější.

Anilinová kůže časem tmavne v místech, kde se o ni člověk opírá, a zesvětlá tam, kde ji ohýbá. Vznikají jemné vrásky, povrch se prosvětlí a začne mít hloubku, kterou nová kůže nemá. Tomuhle se říká patina a je to vlastnost, za kterou u anilinových usní platíte.

Viděl jsem lidi, kteří se snažili patinu odstranit, protože ji považovali za nerovnoměrné znečištění. Výsledkem bylo, že kůži vyčistili do sucha, přišli o barvu a zbylo jim křeslo, které nevypadalo ani jako nové, ani jako staré.

Cílem péče není udržet kůži v původním stavu. Je jí udržet ji pružnou a čistou, aby mohla stárnout tak, jak má.

Kdo teprve vybírá a chce mít údržbu co nejjednodušší, měl by se dívat po semianilinových provedeních — přehled toho, co se v téhle kategorii nabízí, najde na www.furniture-nabytek.cz/kresla/. Jako příklad kusu z pravé hovězí kůže, kde je patina žádoucí součástí výsledku, poslouží křeslo Cardiff z pravé hovězí kůže.

Kůže se navíc chová podobně jako masivní dřevo — obojí reaguje na vlhkost a teplo, obojí získává charakter časem a obojí se dá opravit. Pokud tedy stavíte interiér, kde má být kůže i dřevo, dává smysl přemýšlet o obojím společně; celkový pohled na to, jak se materiály kombinují, nabízí kolekce masivního nábytku.

Zdroje

• Canadian Conservation Institute, CCI Notes 8/2 — Care of Alum, Vegetable, and Mineral Tanned Leather
• Canadian Conservation Institute, CCI Notes 8/3 — Care of Rawhide and Semi-Tanned Leather
• American Institute for Conservation — doporučené postupy při čištění a stabilizaci useňových materiálů
• Institute for Creative Leather Technologies, University of Northampton — pH usní a vliv zásaditých činidel na kolagenní strukturu
• Leather Naturally — postupy údržby anilinových, semianilinových a pigmentovaných usní
• UK Leather Federation — technické podklady k povrchovým úpravám a jejich odolnosti
• EN 15987 — Leather: Terminology
• ISO 105-B02 — Textiles: Tests for colour fastness. Colour fastness to artificial light (metodika hodnocení světlostálosti)
• ASHRAE Standard 55 — doporučené rozmezí relativní vlhkosti v interiéru